Historie obce

Počátkem května r. 1891 byl položen základ k nové budově školní, která byla zbudována na místě staré kovárny a obdržela č.p. 11. Na výstavbu školní budovy získaly Oplany od knížete Jana Lichsteina  47% přirážek. Dne  27. září  1891 byla posvěcena od pana Karla Hodináře arcibiskupským notářem z Kostelce nad Černými lesy.  Dvoutřídní škola  měla 110 žáků.  Počátkem 20. století působil ve škole řídící učitel Josef Nypl, který byl zároveň v letech 1920 - 1928 prvním kronikářem. V r. 1925 byla zrušena jedna třída, protože do školy docházelo pouze 25 žáků. S novým školním rokem  1948 byla v obci Oplany definitivně škola uzavřena. Žáci byly přiděleny do obecné školy do Konojed a do měšťanské školy do Kostelce. V současné době slouží budova ke společenským a kulturním aktivitám, které se v obci dějí.

V roce 1894 byl v září založen Sbor dobrovolných hasičů, který je aktivní do současné doby.

V roce 1898 byla vybudována silnice z  Konojed do Oplan. Silnice Drahánkami na knížecí hranici byla dokončena v r. 1899. V letech 1931 – 1933 byly s obcí Oplany silnicí od knížecí hranie projeny Komorce a Výžerky. Podle dochovanýh historických pramenů se a výstavbě silnice ze  2/3 podílely Oplany az 1/3 Výžerky.V 60tých letech minulého století byla komunikace vyasfaltována. Silnice je v mapách evidována pod číslem III/ 1086. V roce 2005 byla provedena oprava studenou recyklací části této silnice od hájovny v Klíčích až k budově bývalé školy, Tuto opravu financoval Středočeský kraj.    

Řada občanů obce se stala oběťmi první světové války. V roce 1920 měla obec 335 občanů v 78 domácnostech. Období „první republiky“ bylo ve znamení rozvoje občanského života v obci.    

Dne 2.února 1921 byl v obci založen Sokol. 1. května 1922 byl položen základní kámen k nové Sokolovně. Pozemek na její stavbu poskytl zdarma František Sus z č.p. 17. 10. září 1922 byla sokolovna slavnostně otevřena. Sokolové se účastnili Sokolských sletů, pořádali taneční zábavy a svojí tělovýchovnou aktivitou rozvíjeli společenský život v obci.

V roce 1933 bylo panství Lichtensteinů převzato Československou republikou.  

Po těžkém období okupace vzniká v obci dne 10. května 1945 Místní národní výbor obce, který celé období po roce 1948 a následné kolektivizaci řeší v obci otázky elektrifikace, zavedení telefonu a ze společenského pohledu socializace vesnice. Z celostátních tendenčních poměrů se dne 16.6.1964 konaly volby sloučených obcí, které byly začleněny jako střediskové pod obcí Nučice. V obci vzniká občanský výbor. Celospolečenské změny, které nastaly po listopadu 1989 se významným způsobem promítly do života obce.  Dne 24.11.1990  na ustavujícím zasedání zastupitelstva ve složení František Macháček-starosta, Václav Jícha, Zdeněk Felcman, Miroslav Srba,  Josef Šmíd, Josef Holub a Josef Heřman se obec Oplany opět stala samostatnou.

  Obec Oplany jako jedna z mála středočeských obcí má právo od roku 1841 užívat pečeť. Jedná se o pečetní znamení s obrazovým obsahem. Spolehlivý doklad o užívání pečeti Oplan představují otisky pečetního typáře v Indikačních skizzách Stabilního katastru z první poloviny 19.století uložených v  současnosti ve Státním ústředním archivu v Praze. Uvedený archivní pramen dokládá zajímavé pečetní znamení tvořené vertikálně oválným polem, v jehož horní části spatřujeme linkou oddělený český majuskulní opis „OBEC WOPLAN“, zatímco jeho dolní část tvoří vyobrazení do oblouku zatočeného dřevěného laťkového plotu. Mezi opisem a plotem pak lze vidět skupinu nezřetelných figur, jež můžeme  interpretovat snad jako trojici letících ptáčků mezi dvěma prohnutými ratolestmi. Dne 25. 5. 2006 byl představitelům obce předáno právo o užívání znaku a vlajky.  Autorem návrhu je Mgr. Jan Tejkal.  Návrh znaku a vlajky je dán pravidly pro heraldiku a vexikologii a vychází nikoliv z historie (viz pečeť), nýbrž z místopisu: v modro-stříbrném vlnitě polceném štítě je vpravo postavený stříbrný gotický klíč zuby do středu, vlevo pod sebou dva zelené smrky s černými kmeny. Vše z pohledu štítonoše. Figura klíče symbolizuje polohu obce uzavřené věncem lesů a zároveň je symbolem místního názvu „Klíče“  co by místa, „kudy se dostal člověk ze čarovaného kruhu lesů“. Figura jehličnatého stromu – smrku je jiným vyjádřením pro polohu obce v krajině lesů. Figura vlnitého polcení štítu je symbolem pro potok Oplanku a studni Náramku. Barvami obce je modrá pro potok Oplanka a studni Náramka, zelená, heraldická „přirozená“ barva smrku, je barvou pro lesy v okolí obce, bílá (stříbrná) je jednou z českých zemských barev. Zhotovení návrhu bylo financováno z veřejné sbírky do které přispěla většina občanů.

 
Ke stavebním památkám patří  kaplička Nanebevzetí P. Marie z roku 1849, kdy byla dne 15. srpna vysvěcena za účasti velkého množství lidu, panem Janem Šafránkem, lokalistou konojedským. Nedaleko obce jihozápadním směrem je kříž  z 18. století patrně jako symbol hladomoru z r. 1770, kdy celou oblast postihla velká sucha. Liechtensteinská rodina tehdy napomohla obnově odpuštěním všech dluhů, které obyvatelstvo vůči panství mělo. Poblíž nynější skalické myslivny na tzv. knížecí hranici se nachází kámen, který zde byl usazený  28. listopadu 1898 na paměť 40. výročí panování knížete Jana II. z Lichtensteina na černokosteleckém panství. Na kameni je vytesán nápis: PRINCIPIS JOANNIS DE LIECHTENSTEIN QUERGENTUM XXXX ANNO REGIM. JUBIL. XXVIII. NOVEMBER MDCCCXCVIII (česky : Knížete Jana z Lichtensteina dubina, 40 roků slavného panování – 28. listopadu 1898). Nedaleko od tohoto kamene směrem ke skalické myslivně byl položen v r. 1918 u příležitosti vzniku ČSR v tzv. Masarykově háji, kámen Republiky.

V obci je pomník padlým hrdinům – občanům obce  z 1. světové války. V blízkosti obce severozápadním směrem je prehistorické pohřebiště Na kukli.